Archiv autora: admin

Jsem žena, je mi 64 let, od roku 1991 podnikám a za tu dobu jsem prošla dlouhou cestu a potkala spoustu inspirativních lidí a získala mnoho vědomostí a znalostí, o kterých jsem jako zaměstnaná neměla potuchy. Dnes působím jako životní poradce a pomáhám svým klientům najít cestu k bohatému a dlouhému životu za plného fyzického i psychického zdraví.

Kde se rodí převážná část nemocí?

To je tedy otázka, co?

Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč zrovna Vy máte třeba vysoký krevní tlak nebo zápasíte s cukrovkou? Proč zrovna Vás bolí klouby? A tak bych mohla pokračovat dál ve výčtu neduhů a nemocí, které trápí mnoho lidí.

Ale žijí mezi námi i takoví borci, kteří navzdory věku 80, 90, 100 let jsou stále aktivní jak fyzicky, tak mentálně. Jsou stále činorodí, pozitivně naladění, a těší se z každého nového dne.

Kde jsou tedy ty kořeny většiny nemocí – neduhů, které trápí spoustu lidí?

Nebudeme tu teď řešit stavy, kdy nás může ohrozit akutní infekce, sepse, zranění, nebo choroba, přímo vrozená či geneticky daná.

Už jsem Vám v minulosti napsala článek  o tom, jaký je náš organismus dokonalá biochemická továrna, jak je přírodou naprogramována, aby dokázala pracovat navzdory nejrůznějším vlivům, které na ni působí zvenčí. Tahle naše továrna každou vteřinu provádí miliardy úkonů s jediným cílem – přežít!

My se rodíme na tento svět ve velké většině jako dokonalé bytosti – a zdravé!

No a nemoc z tohoto pohledu na naši biochemickou fungující továrnu, je narušení tohoto vyrovnaného stavu – tedy stavu rovnováhy. Vlivem faktorů, které delší a někdy i dlouhou dobu působí na naši fungující biochemickou továrnu, dojde k jejímu vychýlení, lze použít i příměr „vykolejení“. No a ta naše továrna, i když je ochromena, tak dělá, co může, je to její boj o přežití!

A co děláme my? Máme svůj zajetý životní styl – zapojíme své každodenní stereotypy. Jíme rychle, co nám chutná (nečteme ta malá písmenka), pijeme, co nám chutná (nekoukáme čím je to slazené), blbě dýcháme, málo se hýbeme, málo spíme, stresuje nás kde co. Občas máme práci, která nás netěší, vztahy, které nefungují. A k tomu někdo navíc ještě kouří, dá si pár skleniček něčeho ostřejšího navíc. A přitom chceme, aby naše biochemická továrna dokonale pracovala. No a ten svůj kolotoč každý den roztáčíme. Rok, deset let, dvacet let, třicet let ……. A jak nám je?

Žádná nemoc, kterým dnes říkáme civilizační choroby, nevznikne tak, že večer jsme v plném zdraví a ráno už ji máme! Žádným lusknutím prstu civilizační chorobu nevyvoláme.

Pojďme si udělat souhrn: Náš organismus je po celý den pod vlivem jasných faktorů, těmi jsou: kvalita a délka spánku, množství přijatých bílkovin, tuků, cukrů, a jejich vzájemných poměrů, množství minerálů a vitamínů. S jídlem k tomu přidáme i něco chemikálií, herbicidů, pesticidů, konzervantů. Někdy i alkoholu, zplodin z kouření, těžkých kovů z ovzduší, výfukových plynů, chemie z domácnosti, z čistících prostředků. Vliv na nás má i elektromagnetické záření z telefonů, wifi. Málo se hýbeme a občas námi hýbou také negativní emoce.

Nepřijde Vám to trochu postavené na hlavu?

Jste strůjcem svého života?

Pokud ano, tak je cesta k nápravě rovnováhy vaší biochemické továrny našlápnutá. Ale bude to asi znamenat, že budete muset udělat revizi svého každodenního života. Změnou těch svých vyšlapaných cest, které vás dovedly až tam, kam jste nechtěli, můžete svůj osud změnit. Ale ta změna musí být trvalá (to nejsou žádné diety)!

Je to o změně životního stylu, nastavení pozitivních emocí – a o najití si svého PROČ?

Pokud chcete naladit svoji tělesnou rovnováhu (biochemickou rovnováhu), tak jsem tu pro Vás. Mohu být Vaším průvodcem. Ukážeme si, co se s Vaším organismem právě děje, co mu chybí, co přebývá, a co mu může pomoci k dosažení opravdové změny. Tím také k uzdravení.

Není to cesta jednoduchá, je občas i trnitá, občas je to i o hlubším sáhnutí do peněženek, ale hlavně je to o vytrvání, o změně návyků. Volba je jasná, chcete se změnit (na stav jsem zdravý/á) nebo raději volíte zemřít na něco (ve smyslu něco jiného než zemřít na stáří)?

Pokud chcete změnu: volejte +420603201096, pište: zstysova@seznam.cz

 

Proč brát Vitamin B12?

Vitamín B12 je jedním z nejdůležitějších vitamínů, který hraje jednu z hlavních rolí při metabolismu v každé naší buňce.

Je to hvězda mezi vitamíny, neboť jsou prokázány jeho protirakovinné účinky. Je ten, kdo stojí za naší soustředěnou koncentrací a dobrou pamětí. Ten, kdo dokáže zmírnit křeče i v čase menstruace. Navíc se podílí na snižování hladiny Homocysteinu.

Jeho příjem ve stravě a v doplňcích je nutný, protože naše tělo ho nutně potřebuje a naše játra jsou jeho skladovací základnou. O játrech si přečtěte tady

V naší tělní spíži se nachází asi 2 miligramy vitamínu B12. Denně ho tělo spotřebuje okolo 2,5 mikrogramů.

Za kritický nedostatek vitamínu B12 se považuje, pokud jeho hladina klesne o 10 %. K tomu může dojít, pokud zhruba zhruba na 2 měsíce snížíme jeho příjem ve stravě.

Nedostatek mohou mít vegetariáni, vegani a viteriáni, ale také pokud onemocníme gastritidou, pankreatitidou, Crohnovou chorobou, ulcerozní kolititidou – a to i když budeme mít vitamínu B12 ve stravě dostatek.

Jak se může projevit nedostatek Vitamínu B12?

  • Psychické problémy (strach a úzkost, problémy s učením, s pamětí a koncentrací)
  • Nemoci kůže a vlasů (ekzémy, dermatitida, mykózy, apod.), bledost pokožky se žlutým probarvením
  • Závratě a nevolnost (třeba při chůzi po schodech)
  • Vyčerpanost a bolesti svalové – může dojít až ke svalové paralýze
  • Nevysvětlitelná únava
  • Těžká anémie – chudokrevnost (nedostatečné okysličování krve způsobuje nedostatek Vitamínu B12 a kyseliny listové)
  • Trávicí těžkosti a nechutenství – případně až ztráta chuti
  • Mravenčení – brnění v končetinách, hlavně v nohách a rukách (může dojít k porušení myelinových obalů našich nervů)
  • Problémy s očima – změny ve vidění
  • Infarkt a mozková mrtvice – zvýšením hladiny homocysteinu se zvyšuje riziko těchto příhod.
  • Alzheimerova choroba – bylo zjištěno, že až 70 % lidí s Alzheimerem má nedostatek vitamínu B12.

Vitamín B12 (kobalamin) obsahuje vzácný Kobalt – důležitý prvek pro biologickou aktivitiu. Je nevyhnutelně potřebný pro produkci genetického materiálu pro naše DNA a RNA, ale taky pro myelin, který vytváří ochrannou vrstvu okolo našich nervů.

Z jakých přírodních zdrojů máme šanci Vitamín B12 získat?

  • hovězí a kuřecí játra, hovězí svíčková, jehněčí maso
  • z ryb – losos, makrela, sardinky, tuňák, pstruh, sleď
  • organický jogurt, mák, čerstvé mléko, vejce, sýr, droždí, rostlinná mléka (sojové, madlové, kokosové)
  • červená řepa, sezam, lískové oříšky, klíčky, kysané zelí, řasy Noni, Spirulina, Chlorella.
Homocystein Vitality snižovací
Homocystein Vitality

No a pak taky z doplňků, jako v naší poradně doporučovaného produktu Homocystein Vitality, který ho v rámci komplexu vitamínů ke snižování či udržování optimální hladiny homocysteinu také obsahuje ve snižovací variantě 500 mikrogramů/tableta a v udržovací variantě 100 mikrogramů/tableta.

Z naší poradny Vás odešleme ke zjištění hladiny Homocysteinu a doporučíme tu správnou dávku vitamínů (včetně B12), které Vám pomohou Homocystein usadit do těch správných hranic.

 

 

 

Potřebujeme náš lymfatický systém?

My lidé a stejně tak ostatní savci máme nejlépe vytvořený systém mízních (lymfatických) cév. Ty se tvoří ve tkáních, jako slepě zakončené sítě kapilár, jež se sbíhají a pokračují jako cévy se stavbou podobnou žilám. Lymfatické cévy přivádějí lymfu z tkání a orgánů do uzlin pro příslušnou část těla, z nich do dalších uzlin a nakonec až do hlavních mízních kmenů a jimi do žilní krve. Po cestě se v uzlinách zachycují cizorodé a tělu škodlivé látky, popřípadě i celé mikroorganismy nebo jejich části. Míza (lymfa) je v uzlinách zároveň obohacována o další lymfocyty.

Lymfocyty je druh bílých krvinek, jež mají schopnost neutralizovat a ničit bakterie a viry. Spolu s mízními uzlinami slouží lymfa jako důležitá součást našeho imunitního systému.

Lymfatický systém má také důležitou roli v odvádění tuků z potravy ve střevním traktu ve formě kapének do horní duté žíly. A lymfa se také podílí na stálosti našeho vnitřního prostředí.

z www.arcus-lymfo.cz

Pokud bychom lymfu našli, tak je to bílá, mléčně zakalená tekutina, která obsahuje lymfocyty, bílkoviny a tuky. Našli bychom ji v mezibuněčných prostorech tkání a krevních cév.

Kde lymfu v našem těle nenajdeme?

Nenajdeme ji v mozkové tkáni, v oku a v kostní tkáni.

Do lymfatického systému taky patří tyto orgány:

Slezina – orgán, který máme uložený v levé klenbě brániční v rozmezí mezi 9. a 11. žebrem, kdy kopíruje průběh 10. žebra hluboko při páteří. Je to orgán za normálních okolností nehmatný. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 50 – 250 g. A je to velmi důležitý článek naší imunitní obrany. Podílí se také na recyklaci železa a funguje jako rezervoár krve. Po vytvoření funkční kostní dřeně tvorba krvetvorných elementů ve slezině zaniká. Objevuje se teprve tehdy, kdy je v organismu krvetvorných elementů málo.

Mandle – jsou párovým orgánem lymfatického systému. Všichni víme, že máme nosní mandle a krční mandle. Jsou to vlastně lymfatické uzliny. Jsou to první funkční bariéry našeho imunitního systému, když se k nám naši venkovní nepřátelé dostanou ústy nebo nosem.

Brzlík – je hlavním orgánem pro uložení a funkční dozrávání T- lymfocytů. T-lymfocyty se do brzlíku dostaly z krvetvorných tkání v době prenatálního vývoje. T-lymfocyty mají svou velkou úlohu imunitní, kdy likvidují cizí buňky, například nádorové nebo buňky napadené viry. Nejaktivnější je náš brzlík v raném dětství. Od 1 roku věku se jeho aktivní část zmenšuje asi o 3 % ročně a od věku cca 40 let se zmenšování už prakticky nefunkčního orgánu snižuje na cca 1 % ročně. Brzlík najdeme za hrudní kostí.

T-lymfocit z www.prirodovedci.cz

Kostní dřeň – lidově nazývaný taky morek. Je to měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí (u všech savců). V kostní dřeni probíhá krvetvorba. Krvetvorba probíhá ve všech kostech zhruba do 4 – 5 let. Naše tělo obsahuje cca 2,6 kg kostní dřeně. Když se narodíme, tak je naše kostní dřeň červená. S přibývajícími lety se v dlouhých kostech mění ve žlutý typ kostní dřeně, tam již krvetvorba neprobíhá. A ve stáří se ztrátou tuku stává kostní dřeň šedou.

Apendix – výběžek z tlustého střeva obvykle 6 – 10 cm dlouhý a asi 7 cm široký. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která by měla sloužit zřejmě jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokrytý souvislou svalovinou.

Jak poznáme špatnou funkci lymfatického systému?

Nejčastěji se nám projeví otoky, celulitidou, pocitem únavy, a různými, obvykle nepříjemnými, projevy imunitního systému.

Otoky a špatná funkce lymfatického systému mohou být v některých případech vrozené. Častěji k poškození lymfatického systému však dochází zraněním či po operačním zákroku.

z www.lymfoderma.cz

Na co bychom neměli také zapomínat, že lymfatickým systémem se po těle nejčastěji šíří rakovina.

Jak můžeme zlepšit fungování lymfatického systému?

Je vhodné se vyhýbat tučným potravinám, mléčným výrobkům, červenému masu, chemicky zpracovaným a rafinovaným potravinám, cukrům.

Naopak je vhodné zařadit do jídelníčku více čerstvé zeleniny a ovoce. Funkci lymfatického systému lze podpořit výluhem z echinacey, pitím čaje Citronela. Povzbuzující jsou také speciální masáže. A taky samozřejmě, pozitivní nálada a pohyb!

Dělá Vám starosti Váš lymfatický systém? Jsem tu pro Vás!

Kontaktujte mě na e-mailu: zstysova@seznam.cz nebo telefonicky na 603 201 096

Naše střevo – náš druhý mozek

Zatímco my lidé prozkoumáváme celý svět a dobýváme vesmír, pro nás samé bychom měli raději prozkoumávat náš malý svět, který se nachází uvnitř nás samých. Nejúžasnějším kontinentem je naše střevo. Nikde nežije tolik druhů a rodů jako v našich střevech.

Naše střevní mikroflóra váží asi 2 kg a zahrnuje sto bilionů bakterií. V 1 gramu stolice je víc bakterií než lidí na naší Zemi. Naše mikrobové společenství nám odbourává nestravitelnost potravin, zásobuje naše střevo energií, vyrábí vitamíny, likviduje škodliviny nebo léky a trénuje náš imunitní systém.

Naše střevo - náš druhý mozek
Hustota osídlení našeho střeva

Mnoho národů považuje břicho za sídlo pocitů a dobré či špatné nálady. A poslední výzkumy to potvrzují. Ukazuje se totiž, že naše břicho je do značné míry autonomním centrem s neobyčejně silným soustředěním nervových buněk. Dokonce se hovoří o „enterickém (vegetativním) nervovém systému“ jako o druhém mozku. Je totiž zřejmé, že se ve střevě nachází řídící středisko velice komplikovavé trávicí činnosti, ale je i zdrojem řady psychoaktivních látek, které ovlivňují náš duševní stav.

Rozdělení nervové hmoty probíhá už ve vyvíjejícím se embryu. Část nervové trubice tvoří základ budoucího mozku, další část nervových buněk zůstává v oblasti břišní. Spojení mezi oběma zprostředkuje zejména bloudivý nerv.

Myšlenka druhého nervového centra, tedy druhého mozku právě ve střevě se postupně prosazuje, i když je zatím tak na úrovni základní školy. Jasné už ale je, že ve střevě se tvoří a ukládá 95 % veškerého serotoninu, tedy látky, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje náladu člověka. Navíc se ukázalo, že mozek a druhý mozek mají společnou řeč a jsou vzájemně propojeny víc, než se až doteď předpokládalo. U pacientů s Alzheimerovou a Parkonsonovou chorobou našli vědci v obou nervových centrech stejné typy poškození.

Jakékoliv jídlo, které sníme, musí projít trávicím procesem, ten rozloží strukturu potravy na stavební materiál a palivo. Tyto suroviny tělo potřebuje jako zdroj energie pro své fungování a k vlastní výstavbě a obnově.

O žaludku už jsem napsala článek, najdete ho zde >>>

Ze žaludku jde natrávená potrava nejprve do 30 cm dlouhého dvanáctníku, kde se mísí s výměšky slinivky a žlučníku. Enzymy v nich obsažené pomáhají rozložit potravu na jednotlivé složky. Trávení a vstřebávání živin pak probíhá v tenkém střevě, dlouhém asi pět metrů. Jeho plocha je znásobena miliony klků, zprohýbaných nesčetnými záhyby. Živiny – tuky, sacharidy a bílkoviny přecházejí spolu s dalšími látkami do krevních cév a lymfatického systému.

Tenké střevo je pořádkumilovný domovník. Zpracuje, odešle, uklidí a začne znovu. Na konci tenkého střeva je tzv. Bauhinova chlopeň, která odděluje tenké střevo od tlustého, neboť obě střeva mají jiný pracovní styl. Tlusté střevo je totiž rozvážný správce. Posouvá dopředu, ale občas i něco vrátí zpět.

Zpracovaná potrava z tenkého střeva postupuje dál do tlustého střeva, dlouhého zhruba jeden a půl metru. Tlusté střevo je domov naší střevní flóry (naší mikroflóry). Ta se zabývá tím, co se mu dostane nestráveného. Tlusté střevo musí dbát na několik účastníků. Například mozku se nechce vždy na  záchod, naše střevní bakterie chtějí mít dost času na to, aby se ujaly nezažité potravy a zbytek těla by rád dostal vypůjčené trávicí šťávy.

Tlusté střevo je hladká trubice, ale stejně jako tenké střevo se při hnětení vychlipuje, aby dobře zadržovalo kaši. Velmi dlouho setrvává v určitém postavení, aniž se pohne. Tlusté střevo se 3x až 4x denně vzchopí  a rozvážně pohne zahuštěnou kaší. To on je ten, kdo určuje, jak často a s jakým úsilím se nakonec vyprázdníme.

Ve střevech probíhá tzv. Peristaltický pohyb. Peristaltické pohyby posunují ve střevech potravu směrem ke konečníku. Tento pohyb řídí autonomní nervový systém nezávislý na mozku. Peristaltický reflex spočívá v koordinovaném postupném stahování a uvolňování svalstva. Podle vědců se tlusté střevo vyvinulo u suchozemských živočichů, aby pomáhalo uchovávat zásobu vody v těle. My lidé při trávení denně spotřebujeme asi devět litrů vody (sliny, trávicí šťávy, apod.). V tlustém střevě se většina vody vstřebá a vrací se zpět do organismu. Zbytek vody odchází spolu se stolicí. Téměř polovinu stolice tvoří těla mrtvých střevních bakterií, dále tu najdeme nestrávené zbytky potravy a různé další organické a anorganické látky (ve stolici bychom neměli vidět nestrávené jídlo s výjimkou kukuřice – to by mohl být problém).

Teď jsme u otázky, jak často bychom měli vylučovat svůj odpad?

Jsme jedineční, takže každý jsme na tom jinak. Někoho obsah tlustého střeva pošle na záchod třikrát až čtyřikrát denně. Většině lidí stačí obsah tlustého střeva na to, aby šli na toaletu 1x denně. Dle statistiky se tři stolice týdně nacházejí stále ještě v normálním rozmezí (je to o pohodlnosti střeva každého jednotlivce)!

Pokud se Vám podařilo nahospodařit si v průběhu života hemoroidy, máme recept, jak si udělat zdravé léčivé čípky, článek i s obrázky najdete tady >>>

Naše imunita

Dneska už je všeobecně známo, že asi 80 % naší imunity sídlí právě v našem střevě.  Pokud se nám podaří, že máme ve svých střevech pořádek a bydlí nám tam pouze bakterie, které jsou k nám přátelské, tak si nemusíme dělat starosti s chřipkovými či jinými epidemiemi. Naše imunita si nás ochrání!

Víte, že například naši krevní skupinu určují naše střevní bakterie? U novorozenců, kteří mají  zatím jen velmi málo střevních bakterií, mohou dostávat prakticky jakoukoli krevní skupinu, aniž by u nich došlo k protireakci (nemocnice většinou pro jistotu používají krev skupiny, kterou má matka miminka).

A víte, že průjem dostáváme kvůli našim špatným společníkům?

Z naší zkušenosti víme, že kondice našich střev není nejlepší. V naší poradně máme pro Vás spoustu užitečných rad i produktů, které mohou pomoci dostat Vaše zdraví a tedy i střeva do dobré kondice.

Nestyďte se zavolat 603201096

Oko, do duše okno

Všichni víme, že naše oči jsou párovým orgánem zraku, tedy velmi důležitým smyslovým orgánem, díky němuž přijímáme asi 80 % informací z vnějšího prostřední.

Oko je  velmi složitý orgán, který za příznivých podmínek dokonale funguje. Předpokladem našeho dobrého zraku je, aby všechny jeho části spolu úzce spolupracovaly, samozřejmě také komunikovaly s tou naší správnou částí funkčního mozku. Pak můžeme dokonale vnímat světlo, barvy, tvary a jsme schopni se orientovat v prostoru.

Necítím se dost kompetentní k tomu, abych Vám tu rozebírala oko z hlediska jeho stavby a funkcí, to si můžete přečíst například zde  nebo zde

Jen bych ráda připomněla několik zajímavostí, které hrají velkou roli v tom, abychom si uchovali dobrý zrak až do konce svých dní.

Tak například o našich světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem do mozku.

Tyčinky mají asi 130 milionů buněk a ty rozlišují jen odstíny šedi a jsou to ony, které nám umožňují vidění za šera. To, že za šera vidíme, umožňuje oční purpur (zrakový pigment) – rhodopsin (vitamín A a bílkovina opsin). Pokud máme problém s viděním v šeru, tak tady je ten kamínek úrazu.

Čípky mají asi 7 milionů buněk a ty umožňují to, že vidíme barevně (modrá, zelená, červená). Za viděním barev stojí zase vitamín A, který se tu váže na 3 různé opsiny. Pokud je někdo barvoslepý, tak jeho problém je právě zde, že je chyba ve vazbě A vitamínu.

Možná jste někde slyšeli nebo četli o tzv. Žluté skvrně – makule. Žlutá skvrna je nejbohatěji buňkami zásobené místo na sítnici – místo nejostřejšího vidění. Lékaři v Evropě sledují, že cca 12 milionů lidí trpí, zejména ve věku nad 50 let, různou formou makulární degenerace. Což znamená, že u nich dochází k poškození Žluté skvrny, což je nejčastější příčinou ztráty zraku. Lékaři o příčině této nemoci nemají větší povědomost. Svádí se to zejména na věk. To, aby nám Žlutá skvrna vydržela pracovat do vysokého věku (až do našeho konce) je podmíněno přítomností luteinu a zeaxanthinu pro výživu našich očí. Co je pro naše zdravé oči alarmující, že v makule – Žluté skvrně je 1000x větší koncentrace luteinu a zeaxanthinu než v krvi. Náš organismus si nedokáže sám vyrobit pigmenty Žluté skvrny. Ty mu musíme dodat my formou potravinových doplňků.

A protože jsme v poradně Paralelní péče o zdraví, tak na Vás apeluji, abyste v rámci zachování své ostrosti zraku především zařadili vedle vitamínů, které Vám srovnají homocystein,  i vitamíny A, C a E, zinek, selen, doplňky Lutein a Zeaxanthin. Zajistili si přísun Omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Jedli více barevné zeleniny (v té co se vyskytuje zelené, červené a oranžové barvino). Zařadili do svého života svižný pohyb, využili, že máme právě sezónu vlašských ořechů. Výborné je rovněž přidat mořské ryby, sójové boby, borůvky. No a samozřejmostí je nekouřit, nestresovat se. Zařaďte si do života radost a hravost. Život budete mít veselejší a zdravější.

No a k nám do PPOZ si určitě přijďte pro povzbuzení a žádanku na zjištění hladiny homocysteinu.

Jsem pro Vás na telefonu 603201096 a e-mailu zstysova@seznam.cz

Proč je pro nás důležité Ucho?

ucho

Uši jsou párový smyslový orgán

Na člověku si uší všimneme obvykle tehdy, pokud se nějak odlišují od toho, co považujeme za normu. Ušní boltec, tedy to, co z toho složitého orgánu ucha vidíme, může být velký, odstátý, malý, může být červený, nebo naopak velmi bledý, a bedlivý pozorovatel s lékařským vzděláním, zejména ušní, nosní, krční, by našel i další znaky uší, které mohou nastat. A existuje celá věda, která se zaobírá tím, že naše ucho (tedy ušní boltec) o nás prozrazuje i náchylnost k různým nemocem a má dokonce souvislost s naším osobnostním vývojem.

Co je však velmi zajímavé:

Že je velmi silné propojení mezi ledvinami a ušima, protože vývoj těchto dvou orgánů probíhá současně.

Ze školy z hodin biologie si většinou pamatujeme, že ucho má 3 části (vnější, střední, vnitřní). Součástí vnějšího ucha, je boltec – ten je důležitý pro směrové slyšení. To je on, kdo směřuje akustické vlny do zvukovodu. Zvukovod je druhou součástí vnějšího ucha a ten vede zvukovou vlnu až narazí na bubínek. Bubínek je tou poslední částí vnějšího ucha. Zvuková vlna bubínek rozechvěje a předá do středního ucha. Střední ucho začíná bubínkem, na nějš jsou napojeny 3 sluchové kůstky (ty známe pod pojmy kladívko, kovadlinka a třmínek). Tyto kůstky přenášejí zvuk (mechanické vlnění) do vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velice složitý útvar, kde najdeme tzv. hlemýždě a právě tam dochází k přeměně mechanického vlnění v elektrické impulzy a sluchovým nervem jdou dál do mozku, do našeho sluchového centra. A na kvalitě našeho sluchového centra záleží, zda rozumíme zvukům, které slyšíme. To zda slyšíme a rozumíme je velmi složitý proces. Může se zdát až neuvěřitelné, jak náš fungující mozek rozhoduje o tom, zda rozumíme tomu, co slyšíme.

Tady bych se ráda zastavila

Ve starší populaci je mnoho pacientů, kteří trpí lehčí či těžší formou demence, Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou. U všech těchto pacientů je určitým způsobem poškozen mozek a právě u těchto pacientů může dojít k tomu, že sice slyší, co jim říkáme, ale nerozumí nám.

Zde z pozice Poradny paralelní péče doporučuji včas si nechat zkontrolovat hladinu Homocysteinu v krvi a začít dodávat našemu tělu potřebné vitamíny, minerály, stopové prvky a enzymy. Snažit se naladit si v těle biochemickou rovnováhu, abychom si zachovali do vysokého věku psychické i fyzické zdraví v co nejlepší kondici.

Vnitřní ucho má také vliv na to, zda trpíme tzv. mořskou nemocí. Ve vnitřním uchu máme i naše rovnovážné ústrojí.

Jaké problémy s ušima nás mohou v průběhu života potkat?

Malé děti často trápí Záněty středního ucha (otitida). Proč touto nemocí nejvíc trpí malé děti? Ze středního ucha totiž vyúsťuje Eustachova trubice (má na starosti vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí a pomáhá také čistit středoušní dutinu) a ta vede do nosohltanu. U malých dětí je tato cesta velmi krátká. K zánětům obvykle dochází po infekci horních cest dýchacích (rýmičky). Infekce se rozšíří a Eustachovou trubicí se dostane do středouší. A nastává pláč, a bolí a bolí to. Tady už se musí ouško píchnout, tekutina vyteče, tlak zmizí.

Důležité je u malých dětí, pokud už rýmu dostanou, smrkat nebo důkladně odsávat. Posilovat imunitu dětí pobytem na čerstvém vzduchu, pohybem, hodnotnou stravou. U dětí v kolektivních zařízeních je vhodné posilovat imunitu i Colostrem (v poradně můžete objednat, nebo Vám uděláme registraci). Chcete-li, aby Vaše dítě nemarodilo a mohla jste v klidu pracovat po návratu z rodičovské dovolené, tak určitě nelitujte peněz za Colostrum, vrátí se Vám to v klidu a pohodě v práci i v radosti se zdravými dětmi.

Bolesti podobné zánětům středního ucha však mohou postihnout i dospělé či mladistvé milovníky letního koupání ve vodě, která může být i znečištěná. Pak může nastat zánět zevního zvukovodu, který je rovněž velmi bolestivý a může se podobat zánětu středního ucha. Zase je více než vhodné, navštívit ORL.

Dospělí, údajně zhruba 10 % (až údajně 15 %) trápí Tinnitus – hučení, pískání, dunění, šumění, …v uších. Je to nemoc, se kterou si naše zdravotnictví neví rady. Z posledních studií vyplývá, že tinnitus je spojen s částečnou ztrátou sluchu, často v důsledku velkého hluku či jiných vlivů, kdy dochází k poškození vláskových buněk ve vnitřním uchu. Vláskové buňky přeměňují zvukové vlny v nervové vzruchy. Mozek se přizpůsobí těmto ztrátám tak, že posílí určité typy svých aktivit a začne si sám vytvářet a zesilovat zvuky, kterých se mu nedostává díky neaktivitě poškozených vláskových buněk. Tinnitus se tak podle nejnovějších teoriií přirovnává k tzv. Fantomovým zvukům.

Lidé, které trápí Tinnitus mají i svoji webovou stránku, pokud se chcete podívat: klikněte zde

Další velmi nepřijemnou chorobou je tzv. Vertigo – porucha polokruhových kanálků vnitřního ucha. Projevuje se pocitem nerovnováhy, pocitem otáčení okolí nebo vlastního těla, někdy pocitem houpání či tahu do strany. Je to rovněž velmi nepříjemná choroba, naší medicínou spíše neléčitelná.

Výčet nemocí, které nám naše uši mohou přinést už stačil. I tak už jich bylo dost.

A jak už ode mě víte, tak všechno v našem těle souvisí se vším. Proto nelitujte ničeho, co pro své tělo uděláte dobrého. Začíná to tím, že si často čistíme hlavu (všechno negativní, zatěžující pryč!), zařadíme víc radosti do života, jíme pravidelně a koukáme se na etikety v obchodech, ubereme masné výrobky a uzeniny téměř všechny, dodržujeme pitný režim (míň piva, trvdý alkohol jen jako lék – po kapkách), nekouříme, hýbeme se (chodíme, plaveme, cvičíme, sportujeme podle svých možností), dostatečně odpočíváme (spinkáme), míň koukáme na negativní zprávy a krváky. No a k tomu si přidáme podle naší hladiny Homocysteinu nějaké ty pro nás vhodné vitamíny, minerály, stopové prvky a enzymy. Odkyselíme se a máme vyhráno! Hurááá!!!

Objednejte se na zjištění hladiny Homocysteinu, který Vám ukáže, jakou máte prognózu zdraví. A tu je téměř vždy možno vylepšit.

Volejte: 603201096, Pište: zstysova@seznam.cz

Pečujme o své srdce

Srdce bereme všeobecně za symbol lásky.

Naši předkové se domnívali, že srdce je sídlem citu, myšlení a duše.

Srdce je jeden z prvních orgánů, které se u embrya začnou vyvíjet. Srdíčko začíná bít už zhruba 3 týdny po početí.

My všichni máme srdce umístěné mezi 5. až 7. hrudním obratlem. Jeho váha se liší podle pohlaví. U mužů jeho hmotnost činí zhruba 280 – 340 gramů, u nás žen hmotnost činí cca 230 – 280 gramů. Průměrně však srdce denně udělá okolo 100.000 úderů.

V klidu máme srdeční frekvenci 70 – 80 stahů za minutu. Klidový srdeční výdej je zhruba 5-6 litrů krve za minutu, to zhruba odpovídá množství krve v našem těle. V případě potřeby se výkon srdce dokáže zvýšit i více než 5x, a to především zrychlením srdeční frekvence.

Pro nás je ovšem důležité i to, že srdce je zároveň i endokrinní žlázou – produkuje hormon (atriový natriuretický peptid), který má vliv na krevní cévy, ledviny a nadledvinky a podílí se na regulaci krevního tlaku a krevního objemu.

Srdeční sval ke své činnosti potřebuje kyslík a živiny, aby mohlo řádně pracovat.

Co můžeme udělat pro to, aby nám srdce dlouho a spolehlivě pracovalo?  

1. Měli bychom si především hlídat svoji váhu, tedy hlídat si jídelníček, aby náš denní energetický příjem nebyl vyšší než náš denní energetický výdej.

2. Nekouřit – z hlediska srdečně cévního systému neexistuje „bezpečná“ dávka cigaret.

3. Nezapomínat se hýbat – pohyb zlepšuje krevní oběh, reguluje krevní tlak a posiluje svaly (včetně toho srdečního).

4. Nezapomínat na odpočinek (chvilka pro sebe) a dopřávat si klidný spánek.

5. Dodržovat pitný režim (voda, bylinkové a ovocné čaje, zelený čaj, kvalitní ovocné a zeleninové šťávy).

6. Méně solit. Nahradit část soli bylinkami.

7. Zařadit do svého jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu, celozrnné výrobky, luštěniny, více ovoce a zeleniny, častěji si dopřávat ryby. Hlídat si příjem tuků – více těch nenasycených, ubrat ty nasycené.

8. I naše srdce si zaslouží klidnou mysl a zhluboka dýchat.

9. I pro naše srdce je více než důležité hlídat si hladinu homocysteinu v krvi a odkyselovat, přátelé! 

10. Chcete-li udělat něco dobrého pro své srdce hned teď, tak si dopřejte Aloe Vera Drinking Gel Sivera  – s obsahem kopřivového extraktu (výborně čistí krev, čímž napomáhá pleti, ale hlavně srdci a cévám, podporuje tvorbu červených krvinek).

V naší poradně Vám můžeme pomoci s nadváhou, s hlídáním hladiny homocysteinu, s odkyselováním organismu i podporou srdečních funkcí s pomocí produktů z řady LR pro zdraví.

Objednejte se na tel. 60201096

 

 

Ledviny, a co s nimi uděláme?

Obvykle se všichni rodíme s dvojicí Ledvin. Máme je umístěny po obou stranách páteře za břišní dutinou. Lidská Ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů. Denně Ledviny přefiltrují zhruba 180 litrů tekutin.

Ledviny jsou součástí močového systému, který zahrnuje 2 ledviny, 2 močovody, močový měchýř se svěračem a močovou trubici.

Hlavním úkolem našich Ledvin je očišťování krve od zplodin a přebytečné vody. Takže po průchodu krve Ledvinami by v ní mělo zůstat jen to, co tam má být. Ostatní vše by mělo odejít do močovodů a přes močový měchýř se dostat močovou trubicí ven z těla.

Zde bych měla dodat, že Ledviny úzce spolupracují s Játry na tom, aby naše tělo zůstalo zdravé. Naše tělesné buňky ničí nerovnováha solí a tkáňového moku, ale i čpavek, který vzniká jako odpadní látka při přeměně bílkovin na energii. Zde Játra přeměňují čpavek na méně jedovatou látku – močovinu. A močovinu odstraňují z našich těl Ledviny. Pokud však máme močoviny mnoho a Ledviny ji nestačí odvést pryč, tak našemu tělu hrozí smrtelné nebezpečí.

Kromě toho jsou Ledviny také producentem hormonů – hormonu ovlivňujícího náš krevní tlak – reninu, a hormonu podporujícího tvorbu červených krvinek kostní dřeně – erytropoetinu.

A teď docházíme k tomu, co vše naše ledviny mohou ovlivňovat. To se budete divit! 

K systému Ledvin patří již citovaný močový měchýř, močová trubice, konečník, kosti a dřeň, mozek, vlasy, uši.

Ledviny ovlivňují náš pohlavní pud, naši plodnost či neplodnost. Ovlivňují náš růst, vývoj našeho stárnutí. Mají vliv na naši krvetvorbu, na naši obranyschopnost organismu. Řídí naše minerálové hospodářství a hospodaření s vodou (vylučování moči, tvorbu otoků). Řídí náš nádech a vtahují energii do plic.

Problém s Ledvinami můžete mít pokud: pozorujete šumění nebo pískání v uších, máte zrakové problémy, pociťujete bolesti páteře, bolesti hlavy, trpíte na záněty čelních dutin, řídnou Vám kosti, projevují se kožní choroby – ekzémy, máte vysoký krevní tlak, trápí Vás ženské choroby, muže prostata. Pociťujete bolesti kolen nebo kotníků? Otékají Vám nohy, trpíte na křeče? Máte časté angíny, záněty sedacího nebo mezižeberního nervu, viklají se Vám zuby, odhalují se krčky, stěžujete si na špatnou kvalitu vlasů, máte nekvalitní nehty? To Vás tělo upozorňuje, že není něco v pořádku a v těchto případech příčinu hledejte v Ledvinách.

Možná byste měli vědět, že i epileptickým záchvatům obvykle předcházejí záněty močového měchýře. Problémy s močovými cestami a Ledvinami se vyskytují i u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou nemocí.

Podle čínské medicíny jsou Ledviny (šen) „Kořenem jin-jangu všech vnitřních orgánů“ a „Pramenem života“.

Co je však zásadní pro náš život, že se rodíme s takovou silou Ledvin, kterou nám předali naši předkové.To je tzv. Prenatální esence ledvin, která je doplňována postprenatální esencí, to je naší potravou po našem narození („zdrojem výživy těla“).

Co našim ledvinám, potažmo i nám rozhodně neprospívá:

Kouření, alkohol, solená a kořeněná jídla, různá ochucovadla, přejídání se, nadbytek bílkovin zejména živočišného původu (maso a masné výrobky), užívání léků proti bolesti, nadváha, strach a úzkost.

Co našim ledvinám, potažmo i nám rozhodně prospívá:

Kvalitní  celozrnné pečivo, rýže, vařená zelenina a čerstvé zeleninové šťávy, celerová a petrželová nať, mladé listy pampelišky a kopřivy, dostatečný pitný režim – nejlépe čisté neperlivé vody (cca 2 litry denně – podle zátěže a okolní teploty). Rozhodně nám prospívá i pravidelný pohyb (stačí obyčejná chůze). Červené fazole, které posilují nejen ledviny ale i slinivku, slezinu a játra.

Ledviny potřebují prohřívat, hýčkat teplem, např. pomocí nahřátého bavlněného polštářku naplněného hrubou mořskou solí, který si položíme na Ledviny asi tak na 1/2 hodiny denně (zejména v období, kdy si Ledviny čistíme).

Vhodná doba na čištění Ledvin je v období od 15. listopadu do 15. února, takže si poznamenejte do kalendáře. Pokud se mi ozvete, tak Vám pošlu recepty na očistnou kůru pro Vaše Ledviny.

Na závěr bych chtěla upozornit, že Ledviny nemají regenerační schopnost jako Játra. Ledviny, pokud nám selžou, tak už nás může čekat jen cesta na dializační centrum, na transplantační seznam nebo do krematoria. A to Vám rozhodně nepřeji. Takže hýčkejte si své Ledviny. Nepřetěžujte je zbytečně. Denně si zařaďte do svého programu vedle zdravých potravin a nápojů, přiměřeného pohybu, alespoň 5 minut srdečného smíchu.

My v naší poradně Vám pomůžeme najít cestu k  Vaší biochemické rovnováze, která Vám vyřeší i ty zdravotní problémy, které dnes ještě nemusíte pociťovat.

Najděte si k nám cestu: 603201096

 

Játra – naše biochemická továrna

Naše Játra jsou největším vnitřním orgánem našeho těla, váží okolo 1,5 kg. Jsou naším centrálním orgánem látkové výměny.

Játra hrají klíčovou roli ve zpracování sacharidů, tuků i bílkovin, jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč. Jsou však i žlázou endokrynní. V Játrech se tvoří např. cholesterol  Nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu (jsou mistrem ve zneškodňování látek, které tělu dodáváme zvenčí – alkohol, jedy, léky apod.). Játra jsou i orgánem zásobním. V Játrech se ukládá např. železo a měď, glykogen a některé vitamíny (např. vitamín A, D, B12). Tvoří se v nich bílkoviny krevní plazmy.

Játra jsou relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení Jater a hrozí nám masivní krvácení.

K nejčastějším problémům Jater patří Steatóza – ztukovatění. Údajně prý je ztukovatěním Jater ve vyspělých zemích postižena po 50. roce věku více než polovina populace.

Selhání Jater může způsobit život ohrožující stav, kdy rychle dochází ke zhroucení vnitřního prostředí organismu. První, kdo pocítí, že naše Játra nejsou v pořádku, jsou naše ledviny. Na ně totiž spadne veškerá tíha, kterou nemusí unést a mohou snadno a rychle také selhat.

Naopak zlepšení očistné funkce Jater, odlehčí našim ledvinám. My to poznáme na zvýšení své výkonnosti a radosti ze života, které nám náš organismus dá pocítit.

Pro nás je důležité, že játra jsou schopna regenerovat až 3/4 svých poškozených buněk!

Proto bychom se měli o očistu a odlehčení našich Jater starat. Hlavním zástupcem podpory a ochrany jaterních buněk je výtažek z ostropestřce mariánského.

Játra milují hořčiny, takže nám může pomoci příroda – řeřicha, pampeliška od květů po kořeny, sedmikráska, kopřiva, lékořice, heřmánek, mařinka vonná, šalvěj, mateřídouška, řepík, jitrocel kopinatý. Z ovoce avokádo, grepy, kustovnice čínská. Ze zeleniny ředkvičky, černá ředkev, čekanka, všechny druhy salátů, křen, chřest, zázvor, kurkuma, kardamon, houba Reishi. Z ořechů hlavně lískové oříšky.

Významným pomocníkem při nemocech Jater je vitamín C.

Buďme ke svým Játrům vnímaví, nepřetěžujme je ani kouřením, ani pitím alkoholu, ani zbytečným braním léků (zejména na bolest), ani pojídáním sladkostí, ani přejídáním se masa, ani nadměrným solením, ani rozčilováním se, a špatnou náladou už vůbec ne.

Pokud si nejste jisti, zda máte svá Játra v pořádku, určitě se do naší poradny objednejte, pomůžeme Vám.

Volejte 603 201 096

 

Nechováte se macešsky ke svému žaludku?

Náš žaludek je schován v dutině břišní pod brániční klenbou a je částečně kryt levým žeberním obloukem, takže ho nemáme na očích. To ale neznamená, že bychom se k němu měli chovat jako ke svému nepříteli. Je to taková naše nádrž, která má závažnou a odpovědnou funkci, kdy jejím úkolem je shromáždit rozmělněnou potravu, promísit ji, mechanicky zpracovat, chemicky rozmělnit a natrávit, aby mohla postupovat v peristaltických vlnách dál do dvanáctníku.

Hlídáme si, abychom konzumovali potraviny tak, aby se s nimi žaludek dokázal bez problémů vyrovnat? Neposíláme mu potraviny bez ladu a skladu, páté přes deváté? Co pak s tím má chudák náš žaludek dělat?

Udělejme si krátký exkurz do biologie:

Objem našeho žaludku je 1 až 1 a půl litru potravy (pokud jinak nedáte, tak se vejdou i 2 litry). Stěna žaludku je zevnitř vystlána bohatě prokrvenou sliznicí. Sliznice obsahuje žaludeční žlázky. Pod sliznicí se nachází hladká svalovina. Zvnějšku je žaludek kryt vazivovým obalem. Žaludeční žlázky denně produkují 1,5 až 2 litry žaludeční šťávy, která obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, hlen, enzym pepsin – ten štěpí bílkoviny a enzym lipasa – ten štěpí tuky. Kyselina chlorovodíková vytváří silně kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu. Kyselina chlorovodíková usnadňuje trávení masa – vazivo bobtná a rozpadá se na jednotlivá vlákna. Chrání vitamíny B a C před natrávením, ničí choroboplodné zárodky. Hlen chrání žaludeční sliznici před agresivní kyselinou chlorovodíkovou a brání jejímu natrávení.

Podle čínské celostní medicíny žaludek patří mezi vedlejší orgány (jangové) – výkonné orgány. Orgány, které mají zajišťovat vylučování a očistu. Žaludek patří pod živel Země, spolu se slezinou a slinivkou, takže tyto orgány spolu úzce kooperují.

Svým nešetrným zacházením si můžeme žaludek i poškodit (nevhodnou stravou, alkoholem, léky, stresem, …..). Náš nespokojený žaludek se brání: může nás bolet, může se objevit zvracení, pálení žáhy, říhání, nechutenství, plynatost, …..můžeme si uhnat žaludeční vředy, krvácení do žaludku, a žaludku se nevyhýbají ani nádory. To snad chcete? Na druhou stranu, bez žaludku se dá i žít, ale to si snad odpustíte, ne?

Začněme milovat své tělo a sním i své orgány, tedy i žaludek. Orgán, kterému my sami vědomě podsouváme potraviny, které mu nedělají dobře. Které nedokáže natrávit tak, jak by chtěl a jak by to potřebovalo naše tělo, aby mohlo dokonale a bezchybně fungovat. Jezme v klidu, důkladně potravu prožvýkejme, uberme v potravě soli, cukru, chemických dochucovadel, masa a masných výrobků. Dbejme na pitný režim, opatrně s alkoholem a často a rádi se smějme. To se bude líbit nejen našemu žaludku.

A nebojte se brát vitamíny, minerály a enzymy, které v naší stravě chybí. Které to jsou, a kolik by Vám prospělo, se dozvíte v mojí poradně, do které Vás fyzicky i virtuálně srdečně zvu.

Poradna paralelní péče o zdraví Louny, tel. 603 201 096

P8230422-kytičkyOkt