Zatímco my lidé prozkoumáváme celý svět a dobýváme vesmír, pro nás samé bychom měli raději prozkoumávat náš malý svět, který se nachází uvnitř nás samých. Nejúžasnějším kontinentem je naše střevo. Nikde nežije tolik druhů a rodů jako v našich střevech.
Naše střevní mikroflóra váží asi 2 kg a zahrnuje sto bilionů bakterií. V 1 gramu stolice je víc bakterií než lidí na naší Zemi. Naše mikrobové společenství nám odbourává nestravitelnost potravin, zásobuje naše střevo energií, vyrábí vitamíny, likviduje škodliviny nebo léky a trénuje náš imunitní systém.
Mnoho národů považuje břicho za sídlo pocitů a dobré či špatné nálady. A poslední výzkumy to potvrzují. Ukazuje se totiž, že naše břicho je do značné míry autonomním centrem s neobyčejně silným soustředěním nervových buněk. Dokonce se hovoří o „enterickém (vegetativním) nervovém systému“ jako o druhém mozku. Je totiž zřejmé, že se ve střevě nachází řídící středisko velice komplikovavé trávicí činnosti, ale je i zdrojem řady psychoaktivních látek, které ovlivňují náš duševní stav.
Rozdělení nervové hmoty probíhá už ve vyvíjejícím se embryu. Část nervové trubice tvoří základ budoucího mozku, další část nervových buněk zůstává v oblasti břišní. Spojení mezi oběma zprostředkuje zejména bloudivý nerv.
Myšlenka druhého nervového centra, tedy druhého mozku právě ve střevě se postupně prosazuje, i když je zatím tak na úrovni základní školy. Jasné už ale je, že ve střevě se tvoří a ukládá 95 % veškerého serotoninu, tedy látky, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje náladu člověka. Navíc se ukázalo, že mozek a druhý mozek mají společnou řeč a jsou vzájemně propojeny víc, než se až doteď předpokládalo. U pacientů s Alzheimerovou a Parkonsonovou chorobou našli vědci v obou nervových centrech stejné typy poškození.
Jakékoliv jídlo, které sníme, musí projít trávicím procesem, ten rozloží strukturu potravy na stavební materiál a palivo. Tyto suroviny tělo potřebuje jako zdroj energie pro své fungování a k vlastní výstavbě a obnově.
O žaludku už jsem napsala článek, najdete ho zde >>>
Ze žaludku jde natrávená potrava nejprve do 30 cm dlouhého dvanáctníku, kde se mísí s výměšky slinivky a žlučníku. Enzymy v nich obsažené pomáhají rozložit potravu na jednotlivé složky. Trávení a vstřebávání živin pak probíhá v tenkém střevě, dlouhém asi pět metrů. Jeho plocha je znásobena miliony klků, zprohýbaných nesčetnými záhyby. Živiny – tuky, sacharidy a bílkoviny přecházejí spolu s dalšími látkami do krevních cév a lymfatického systému.
Tenké střevo je pořádkumilovný domovník. Zpracuje, odešle, uklidí a začne znovu. Na konci tenkého střeva je tzv. Bauhinova chlopeň, která odděluje tenké střevo od tlustého, neboť obě střeva mají jiný pracovní styl. Tlusté střevo je totiž rozvážný správce. Posouvá dopředu, ale občas i něco vrátí zpět.
Zpracovaná potrava z tenkého střeva postupuje dál do tlustého střeva, dlouhého zhruba jeden a půl metru. Tlusté střevo je domov naší střevní flóry (naší mikroflóry). Ta se zabývá tím, co se mu dostane nestráveného. Tlusté střevo musí dbát na několik účastníků. Například mozku se nechce vždy na záchod, naše střevní bakterie chtějí mít dost času na to, aby se ujaly nezažité potravy a zbytek těla by rád dostal vypůjčené trávicí šťávy.
Tlusté střevo je hladká trubice, ale stejně jako tenké střevo se při hnětení vychlipuje, aby dobře zadržovalo kaši. Velmi dlouho setrvává v určitém postavení, aniž se pohne. Tlusté střevo se 3x až 4x denně vzchopí a rozvážně pohne zahuštěnou kaší. To on je ten, kdo určuje, jak často a s jakým úsilím se nakonec vyprázdníme.
Ve střevech probíhá tzv. Peristaltický pohyb. Peristaltické pohyby posunují ve střevech potravu směrem ke konečníku. Tento pohyb řídí autonomní nervový systém nezávislý na mozku. Peristaltický reflex spočívá v koordinovaném postupném stahování a uvolňování svalstva. Podle vědců se tlusté střevo vyvinulo u suchozemských živočichů, aby pomáhalo uchovávat zásobu vody v těle. My lidé při trávení denně spotřebujeme asi devět litrů vody (sliny, trávicí šťávy, apod.). V tlustém střevě se většina vody vstřebá a vrací se zpět do organismu. Zbytek vody odchází spolu se stolicí. Téměř polovinu stolice tvoří těla mrtvých střevních bakterií, dále tu najdeme nestrávené zbytky potravy a různé další organické a anorganické látky (ve stolici bychom neměli vidět nestrávené jídlo s výjimkou kukuřice – to by mohl být problém).
Teď jsme u otázky, jak často bychom měli vylučovat svůj odpad?
Jsme jedineční, takže každý jsme na tom jinak. Někoho obsah tlustého střeva pošle na záchod třikrát až čtyřikrát denně. Většině lidí stačí obsah tlustého střeva na to, aby šli na toaletu 1x denně. Dle statistiky se tři stolice týdně nacházejí stále ještě v normálním rozmezí (je to o pohodlnosti střeva každého jednotlivce)!
Pokud se Vám podařilo nahospodařit si v průběhu života hemoroidy, máme recept, jak si udělat zdravé léčivé čípky, článek i s obrázky najdete tady >>>
Naše imunita
Dneska už je všeobecně známo, že asi 80 % naší imunity sídlí právě v našem střevě. Pokud se nám podaří, že máme ve svých střevech pořádek a bydlí nám tam pouze bakterie, které jsou k nám přátelské, tak si nemusíme dělat starosti s chřipkovými či jinými epidemiemi. Naše imunita si nás ochrání!
Víte, že například naši krevní skupinu určují naše střevní bakterie? U novorozenců, kteří mají zatím jen velmi málo střevních bakterií, mohou dostávat prakticky jakoukoli krevní skupinu, aniž by u nich došlo k protireakci (nemocnice většinou pro jistotu používají krev skupiny, kterou má matka miminka).
A víte, že průjem dostáváme kvůli našim špatným společníkům?
Z naší zkušenosti víme, že kondice našich střev není nejlepší. V naší poradně máme pro Vás spoustu užitečných rad i produktů, které mohou pomoci dostat Vaše zdraví a tedy i střeva do dobré kondice.
Nestyďte se zavolat 603201096